Evropské energetické agentury se sešly v Praze, aby pomohly členským státům ke splnění národních závazků v úsporách energie. Předpokladem naplňování ambiciózního cíle roční úspory 1,9 % je efektivní vykazování a dostupné informace na základě kvalitních dat. Mezi energetickými agenturami členských států proto nyní vznikají standardizované výpočty pro nejčastější úsporná opatření.
Novela směrnice o energetické účinnosti (EED III) zvýšila cíle v úspoře energie do roku 2030, které by měly vést ke zmírnění klimatické změny a k dosažení cíle dekarbonizace hospodářství do roku 2050. Směrnice nově požaduje uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“, tak aby se vyráběla pouze skutečně potřebná energie, předcházelo se investicím do nerentabilních aktiv a aby byla poptávka po energii snížena a řízena nákladově efektivním způsobem.
Článek 5 novelizované směrnice zvyšuje požadavky na veřejný sektor, aby šel v oblasti energetické účinnosti příkladem. Směrnice požaduje snižování konečné spotřeby energie veřejného sektoru jako celku o 1,9 % ročně, rozšiřuje povinnost renovace budov o 3 % celkové podlahové plochy budov ročně na všechny úrovně veřejné správy a požaduje větším zohledňování aspektů udržitelnosti při zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí.
Povinné snižování konečné spotřeby energie veřejného sektoru o 1,9 % ročně se týká i měst a obcí. Města pod 50 tisíc obyvatel jsou z této povinnosti vyjmuta do roku 2027 a města pod 5 tisíc obyvatel až do roku 2030. Sledování spotřeb a energetické a klimatické plánování na úrovni měst a obcí bude nicméně potřeba rozšířit a zpřesnit, aby bylo možné plnění cíle ověřovat.
Problémem není jen nedostatečná úroveň investic do energetické účinnosti, např. v ČR je nyní renovováno pouze 1 % budov ročně, ale také náročnost podchytit a reportovat všechna provedená opatření. Řada opatření zdánlivě nesouvisejících s energetickou účinností má již nyní k dispozici standardizovaný výpočet energetických úspor, který dovoluje odhadnout úsporný efekt opatření, která nejsou primárně úsporná, ale úsporu s sebou nesou. Jde například o efekt při výměně chladírenských technologií, využívání odpadního tepla v průmyslových procesech, ale také opatření proti energetické chudobě.
Evropské energetické agentury se v koordinaci české organizace SEVEn, The Energy Efficiency Center dohodly na pokračování a konkrétní podobě pomoci členským státům v dosažení těchto cílů, a to prostřednictvím přípravy doporučení sjednoceného výpočtu pro nejčastější úsporná opatření v evropské sedmadvacítce.
